V roce 1966 zjistili Ben Cohen a Jerry Greenfield při školní hodině tělocviku, že nesnášejí běhání, ale milují jídlo. O mnoho let později, v roce 1978, byl Ben již několikrát vyhozený z práce a Jerry se podruhé nedostal na lékařskou fakultu. A tak si oba, poučeni pětidolarovým korespondenčním kurzem na výrobu zmrzliny, otevřeli svou první prodejnu zmrzliny ve zchátralé benzínce v Burlingtonu ve státě Vermont.

Brzy získali popularitu v místní komunitě, a to díky nejjemnější zmrzlině. Ben neměl vyvinuté chuťové buňky a spoléhal se na to, čemu říkal „ústní detektor“, takže se velice brzy proslavili zmrzlinou s velkými kousky čokolády, ovoce a oříšků. I když se často neshodli na velikosti kousků, oba věděli, že se chtějí bavit. Jerry to vyjádřil následovně: „Pokud to člověka nebaví, tak proč to dělat?“

Ze začátku kluci docela plavali v účetnictví. Po dvou měsících obchod zavřeli a vyvěsili ceduli: „Zavřeli jsme, abychom zjistili, jestli vyděláváme peníze“. A nevydělávali. Ale mnoho se naučili a do roku 1979 zahájili velkoobchodní prodej zmrzliny z Benova obytného volkswagenu.

A zbytek, jak říkají, je minulostí.